V červenci si už počtvrté budou moci čeští a slovenští středoškoláci za čtyři tisíce korun vyzkoušet vzdělání ve stylu nejlepších světových univerzit. Jak takové vzdělání vypadá? A co přitáhne do zapadlé vísky u Považské Bystrice dvě desítky lektorů z Oxfordu, Cambridge a Harvardu?

Na burze

"Vstávejte, jdeme obchodovat!", vyzývám studenty na kurzu ekonomie, který vedu. Je ráno a oni jsou ještě rozlámaní od včerejšího turnaje ve famfrpálu. Ano, toho sportu, ve kterém tak vyniká Harry Potter. Naše pravidla se od těch bradavických liší hlavně tím, že nepoužíváme létající košťata. O to víc se naběháme a studentům proto teď chvíli trvá, než se postaví na nohy.

Pak se ale vesele pouští do obchodování se smyšlenými trubkami, které v naší hře znázorňují papírové kartičky. Prodejci vyvolávají ceny, kupující se je snaží usmlouvat. Když se dohodnou, přicházejí za mnou a já obchod pilně zapisuji na tabuli. Když obchodování skončí, spočítáme, jaká byla průměrná cena a kolik trubek se prodalo. "Proč je cena právě taková?" ptám se." "No protože tam nabídka potká poptávku!", sebevědomě nadhodí jeden student. Žádám ho, aby mi vysvělil svými slovy, co tím myslí. Ukazuje se, že odpověď vůbec není tak jednoduchá, jak by se zdálo. Pouštíme se do zapálené diskuse nejen o ceně našich smyšlených trubek, ale i třeba o cenách ropy nebo o "vajíčkové krizi" z roku 2012.

Je léto 2013 a jsme na Letní akademii Discover. Sto středoškoláků se sem na týden sjelo, aby si vyzkoušeli obory, o jejichž studiu uvažují nebo o které se zajímají. Každé dopoledne mají semináře ze dvou kurzů, které si sami vybrali. Odpoledne chodí na workshopy - třeba o feminismu, o tom, jak založit vlastní firmu, o přihláškách na zahraniční univerzity nebo o tancování salsy.

Aleš právě odmaturoval na gymnáziu v Brně. Na Discoveru už je podruhé a po loňské ekonomii si letos vybral kurzy lingvistiky a amerických studií. Zvlášť ten druhý jmenovaný se mu bude brzy hodit. Předchozí Discover v něm utvrdil touhu jít studovat do zahraničí. Jeho přihláška výběrové komise zaujala a nyní od září nastupuje ke studiu společenský věd na Harvardově univerzitě. I Kristýna je z Brna, ale maturita ji teprve čeká. Do ciziny se zatím nechystá, přemýšlí o studiu žurnalistiky v Praze nebo Brně. Na Discoveru se ale rozhodla sledovat jiný ze svých zájmů a vybrala si kurzy matematiky a informatiky. Matěj je z Prahy. Na výběr vysoké školy má ještě čas, zato žije středoškolskými soutěžními debatami. Vybral si kurzy ekonomie a práva a ve volném čase se svých lektorů pilně vyptává na argumenty, které by mohl použít na dalším turnaji.

Psychologie zla

Na malebné údolí u slovenského Poskalie paří letní slunko. V jídelně proměněné na seminární místnost je ale příjemný chládek. Sedmadvacetiletý lektor Maťo právě studenty nechal vyzkoušet si na vlastní kůži slavný experiment amerického psychologa Solomona Ashe z roku 1951. Studenti měli rozpoznat, které z promítaných symbolů jsou si vzájemně nejpodobnější. Několik studentů, se kterými se Maťo předem tajně domluvil, schválně nahlásilo chybnou odpověď. Nic netušící studentka Lenka pak ze strachu, že půjde proti soudu ostatních a řekne něco hloupého, odpověděla rovněž chybně. I když jasně viděla, která odpověď je správná.

"V původním Ashově experimentu se tři ze čtyř lidí řídili míněním většiny spíše než vlastníma očima. Lidé se bojí odporovat skupině a nechají se jí znejistět", říká Maťo. Maťo pochází z Košic, studoval v Cambridge a Oxfordu a v současnosti pracuje na doktorandském výzkumu v neurovědě na University College London. Popsaný pokus je součástí jeho workshopu nazvaného Psychologie zla. "Výsledky Solomona Asche později inspirovaly experimenty Stanleyho Milgrama a Philipa Zimbarda. V nich se normální, zdraví lidé pod tlakem stali krutými vězniteli nebo byli dokonce schopní zabít člověka. Psychologie ukázala, že zvěrstva konaná nacistickým Německem nebyla výsledkem malé skupiny psychicky narušených lidí, ale spíše tlaku situace a ochoty podřídit se svému okolí," vysvětluje.

Workshop skončí, ale studenti v rozhovoru o popsaných experimentech pokračují i během večeře. Právě v tom, že formálními semináři debata o zajímavých tématech nekončí, ale jen začíná, se akademie podobá prostředí špičkových univerzit. "Dny tak nabité diskusemi se zajímavými lidmi jsem zažil naposledy na Harvardu," nadšeně to komentuje Honza, jeden z lektorů.

Myslet jako na Oxfordu

Discover - jehož název v angličtině znamená "objevuj" - založila skupina slovenských kamarádů, z nichž většina tehdy studovala na Oxfordské univerzitě. Jeden z nich je Kubo: "Když jsem po studiích práva v Praze přišel do Oxfordu, věděl jsem toho hodně o zákonech a o právu. Ale až tam jsem se naučil přemýšlet jako právník. Discover jsme založili proto, že bychom právě určitý způsob myšlení, ať už o právu, dějepise nebo matematice, chtěli naučit i naše účastníky. I proto na kurzech debatujeme, děláme pokusy nebo třeba inscenujeme soudní jednání. Jen z poslechu něčí přednášky se nikdo přemýšlet nenaučí."

Discover se poprvé konal v roce 2010 pro asi čtyřicet slovenských účastníků. Nyní je účastníků kolem stovky, z toho téměř polovina z České republiky. O Čechy se rozrostl i lektorský tým a přibyly tak i nové obory jako historie či sociologie. Někteří lektoři, jako Maťo, dělají výzkum na univerzitách, jiní pracují v soukromých firmách nebo neziskových organizacích v Praze, Bratislavě a třeba i New Yorku nebo Curychu.  Všichni se věnují Discoveru ve svém volném čase a zadarmo. Maruška, další ze zakladatelů Discoveru, k tomu dodává: "Někdy slýchám, že když jdou mladí studovat do ciziny, zůstanou tam, vydělávají velké peníze a na domov zapomenou. My bychom rádi ukázali našim účastníkům, z nichž mnozí jsou mimořádně nadaní a někteří přemýšlí o studiu v zahraničí, že je skvělé vracet se domů a otevírat dalším lidem podobné příležitosti, jako jsme měli my."

O padajících a rostoucích hvězdách

Nad údolím svítí hvězdy. Skupina studentů a lektorů sedí na louce nad setmělými chatkami. Probíhá Irenčin workshop o hvězdách. Irenka dříve pracovala pro Google a nyní v Americe pomáhá dětem z chudých rodin rozšiřovat své vzdělání pomocí středoškolského debatování. Dnes večer se ale vrací ke svému původnímu vzdělání - astrofyzice. Popisuje, jak hvězdy vznikají a jaký tvar má mléčná dráha. Začíná druhá půlka prázdnin a z oblohy co chvíli "spadne hvězda". Jeden z účastníků dostane Irenku do úzkých: "Proč se meteory potkávají se zemí nejčastěji zrovna na začátku srpna?" Irenka v danou chvílí neví. Nebojí se to přiznat a slíbí, že to zjistí. Další den skutečně přijde s odpovědí - meteory jsou úlomky komet, které v minulosti vesmírem proletěly. Země při oběhu Slunce právě v tuto roční dobu prolétává místem, kde kdysi některá kometa zanechala vysoké množství úlomků, a proto jsou svítící meteory vidět častěji než jindy.

V jedné ze společenských místností zatím probíhá noční čtení poezie. Rozdíl mezi studenty a lektory tady už není podstatný. Společně čtou básně - Nezvala, Hraběte, Baudlaira a další - sdílí své dojmy z nich a diskutují o jejich obsahu. Kristýna je příjemně udivená z toho, kolik jejích vrstevníků také zajímá poezie. Nakonec pod dojmem atmosféry sebere odvahu, a přečte jednu ze svých vlastních básní - tentokrát k příjemnému údivu všech ostatních.

"Právě o to nám jde", vysvětluje Maruška. "Středoškolák, kterého zajímá dění na Blízkém východě či fungování lidského mozku si snadno může začít připadat 'mimo'. Na Discoveru, podobně jako na dobré univerzitě, potká vrstevníky, které baví přemýšlet a povídat si o podobných tématech. Zjistí, že jeho zájmy vůbec nejsou 'mimo', ale jsou naopak skvělé. Díky ostatním studentům a lektorům vidí, co všechno může dělat a kým může být. Na konci týdne pak odjíždí s chutí - v deseti různých směrech - dále objevovat. Právě proto to jméno - Discover!"