Patří mezi iniciátory myšlenky nastupující čtvrté průmyslové revoluce − Průmyslu 4.0. Jako člen výzkumné unie − poradní komise německé vlády složené ze zástupců politiky, vědy, průmyslu a obchodních svazů − navrhl směr, jímž by se měla výroba nadále ubírat.

Jeho základem jsou speciální vestavěné počítače, používané již dnes třeba v autech či elektrických spotřebičích.

"Spolu s profesorem Kagermannem, prezidentem německé akademie věd a inženýrství Acatech, jsme se zabývali tím, jaký by mohl být další směr využití těchto počítačů, a přišli jsme s myšlenkou jejich propojení do sítě prostřednictvím internetu. Tím se fyzické systémy stávají součástí kybernetického prostoru," vysvětluje profesor Wolfgang Wahlster, šéf Německého výzkumného centra umělé inteligence, jedné z největších německých výzkumných institucí softwarových technologií.

HN: Čtvrtá průmyslová revoluce je, zdá se, v plném proudu. Kdy její myšlenka vznikla?

Že by jednou z klíčových oblastí využití kyberneticko-fyzických systémů mohla být výroba, jsme v komisi navrhli v roce 2009. Podobně jako v Česku, i v Německu každé druhé pracovní místo závisí na výrobě. Finanční krizi obě země přežily velmi dobře také proto, že stále vyrábějí fyzické produkty, ne jako třeba Spojené království, jehož ekonomika stojí na bankovnictví, finančním inženýringu a podobných virtuálních věcech.

Uvažovali jsme tedy, co můžeme udělat, abychom dosáhli nové vlny v produkci. Vzhledem k rychle se měnícím trhům musíme vytvořit továrny, které dokážou vyrábět na stejném zařízení mnoho různých produktů.

Dalším faktorem je velmi krátký životní cyklus výrobků. Potřebujeme výrobu jednoduše přenastavit na nový produkt bez zbytečných prostojů či odstávek.

HN: Proč to znamená hned průmyslovou revoluci?

Logika výroby se zcela otočí. V minulosti měla výroba jednoho "dirigenta", řídicí systém, který strojům říkal, co mají dělat. Nyní je to opačně − všechny informace o výrobě si vznikající produkt nese na sobě. Můžete si představit, jako by měly výrobky v sobě zakódován jakýsi nákupní seznam, tedy vlastně seznam požadavků zákazníka, jak má výrobek vypadat.

Výrobky či jejich polotovary pak vstupují na trh − do továrny − a "nakupují" u jednotlivých strojů různé služby. Například karoserie auta se ptá strojů: mám být červená, který z vás poskytuje službu lakování na červeno? Nebo: mám být vybavena dieselovým motorem takových parametrů, kdo mi ho namontuje?

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se